|
|
Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře" měla za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. V návaznosti na stanovený cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Teoretická část práce se zprvu zaměřuje na globalizaci a migraci. Zabývá se některými důvody migrace, popisuje situaci v České republice a poskytuje informace o vývoji počtu cizinců, kteří zde žijí. Vysvětluje základní pojmy z oblasti transkulturního ošetřovatelství. Popisuje hlavní modely, které se zabývají kulturrními kompetencemi, kulturně ohleduplnou a uzpůsobenou péči a teorií transkulturního ošetřovatelství. Jedna z kapitol se zaměřuje na transkulturní rysy minorit a náboženství, které se v České republice vyskytují nejvíce. Dále popisuje sestru v ordinaci praktického lékaře, popisuje a vysvětluje její kulturní kompetence. A v neposlední řadě se zabývá jejími komunikačními dovednostmi v ordinaci PL. Základem pro dosažení stanoveného cíle byla kvalitativní výzkumná metoda v zařízeních primární péče, která byla součástí výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Obsahoval dvacet otázek, které byly doplněny vhodnými podotázkami. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a mají zkušenost s péčí o pacienty odlišných minorit. Po předchozím informování dotazovaných a s jejich souhlasem, byly rozhovory zaznamenávány formou zvukového záznamu. Pouze u jedné informantky byly získané informace zaznamenávány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly následně přepsány do písemné formy a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Všechny informantky byly ujištěné o naprosté anonymitě. Výsledky výzkumného souboru jsou prezentovány v podobě 4 kategorií, které jsou následně rozděleny na další podkategorie. Ty jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie se snaží odpovídat na výzkumné otázky této diplomové práce. Práce nám poskytuje komplexní pohled na kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře. Z výsledků vyplývá jaké kulturní kompetence sestry zastávají, zda si tyto kompetence vůbec uvědomují, do jaké míry mají znalosti o specifikách jednotlivých kultur, zvláště těch, se kterými se setkávají a v neposlední řadě jak dokážou s pacienty odlišné kultury komunikovat a s jakými komunikačními bariérami mají zkušenost. Výsledky výzkumu mohou posloužit k využití při výuce nelékařských zdravotnických pracovníků a studentů na ZSF JU v Českých Budějovicích. Vzdělávací část může vést k vytvoření principů a směrnic kulturně kompetentní ošetřovatelské péče. Přípravu sester na poskytování ošetřovatelské péče pro pacienty z odlišné kultury anebo podobné kultury v ambulantní péči na území České republiky mohou zefektivnit nové principy z výzkumu.
|
|
|
Poskytování ošetřovatelské péče cizincům pohledem studentů ošetřovatelských oborů
KAVANOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na poskytování ošetřovatelské péče cizincům pohledem studentů ošetřovatelských oborů. Studenti ošetřovatelských oborů jsou během své praxe součástí běžného chodu oddělení. Je tedy nutností, aby jim bylo poskytnuto dostatečné množství informací v transkulturním ošetřovatelství. Cílem této práce je zmapovat zkušenosti studentů při poskytování ošetřovatelské péče cizincům a dovědět se tak informace, které by mohly pomoc dalším studentům k poskytování kvalitní transkulturní ošetřovatelské péče. Bakalářská práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá migrací, multikulturalismem a transkulturním ošetřovatelstvím. Dále se též zabývá vzděláním v oblasti multikulturní výchovy. Neopomenutelnými kapitolami jsou i charakteristiky a specifika ošetřovatelské péče u vybraných minorit a náboženství. Pro empirickou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda sběru dat. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly odebrány od 12 studentů ošetřovatelských oborů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do 4 kategorií, které se týkají komunikace studentů s cizinci, současným studiem v multikulturním ošetřovatelství, vědomostmi a zkušenostmi studentů v transkulturním ošetřovatelství. Z výzkumného šetření je zřetelné, že všichni studenti se setkali s ošetřovatelskou péčí o pacienta odlišné minority. Největší problém dělala studentům jazyková bariéra, dále také zdlouhavá ošetřovatelská péče o tohoto pacienta či nespolupráce ze strany pacienta. Ta se dle odpovědí nejčastěji vyskytovala u pacientů romského původu. Romové pro studenty nepředstavovali pouze nespolupracujícího pacienta, ale i pacienta, u kterého se vyskytovalo nejvíce specifik během ošetřovatelské péče. Výsledky této bakalářské práce mohou využít studenti ošetřovatelských oborů při vzdělávání v této oblasti.
|
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi v kontextu současného ošetřovatelství
KOSMÁKOVÁ, Alena
Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice transkulturního ošetřovatelství členů Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Ošetřovatelský personál se setkává s odmítáním některých druhů léčby, s problémy v oblasti komunikace, respektu a vzájemného pochopení. Teoretická část práce detailně mapuje a zkoumá tuto církev, zabývá se podrobnostmi jejího vzniku, současném fungování a vlivu jejich učení na věřící. Odhaluje způsob myšlení a života svědků Jehovových. V konečném důsledku jsou tyto znalosti velmi žádoucí pro pochopení jejich názorů, cítění i postojů. Je nezbytné, aby ošetřovatelský personál disponoval těmito vědomostmi a uměl je efektivně využít. Stanovenými cíli práce jsou: zmapovat Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi v kontextu současného ošetřovatelství, zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty vyznávající učení Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, analyzovat možné problémy a rizika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům hlásícím se k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Pro dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního šetření. Proběhlo 17 rozhovorů s informanty žijícími na území České republiky a Německa, pracujícími ve zdravotnictví. Speciální přílohou je záznam videorozhovoru s bývalou svědkyní Jehovovou. Z našeho výzkumného šetření vyplývá, že existují názorové neshody, nepochopení, nesouhlas, negativní emoce zdravotnického personálu na základě jejich zkušeností. Významnou roli hraje typ oddělení. Náš výzkum naznačuje, že tam, kde je poskytována vysoce specializovaná péče, je oproti běžné ambulanci incidence konfliktů vyšší. Výsledky studie ukazují na nutnost celoplošně zařadit výuku transkulturního ošetřovatelství již při studiu středoškolských zdravotnických oborů.
|
|
|
Komunikační dovednosti sester u pacientů odlišné kultury
JAREŠOVÁ, Marie
Diplomová práce je věnována komunikačním dovednostem sester s pacienty odlišné kultury. Cílem práce bylo zjistit, jaké bariéry nastávají během komunikace s pacienty odlišné kultury, a zmapovat znalosti sester o vhodném postupu komunikace s těmito pacienty. Dalším cílem bylo prozkoumat zkušenosti pacientů odlišné kultury v oblasti komunikace ve zdravotnických zařízeních a zjistit, jaká mají specifika při komunikaci. V teoretické části byly popsány obecné zásady komunikace. Dále byly popsány tři národnostní menšiny žijící v České republice (vietnamská, romská, ukrajinská) a dvě náboženské menšiny (vyznavači pravoslaví a vyznavači islámu), se kterými se v České republice můžeme setkat. Byla popsána jejich charakteristika a specifika v oblasti zdraví a komunikace. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. První skupinu probandů tvořily všeobecné sestry, které mají zkušenost s ošetřováním pacientů odlišné kultury. Druhá skupina probandů byla složena ze zástupců jednotlivých národnostních a náboženských minorit (Vietnamci, Ukrajinci, Romové a pravoslavní a vyznavači islámu). Získané odpovědi z rozhovorů byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že největším problémem nastávajícím při komunikaci sester se zástupci jiných národnostních a náboženských minorit je absence jazykového vybavení ošetřujícího personálu, jelikož není a nemůže být vždy splněna podmínka, že hospitalizovaný pacient v české nemocnici bude jazykově a komunikačně vybaven tak, aby byl schopen aktivně používat češtinu. Zároveň bylo zjištěno, že vedle jazykového vzdělávání ošetřovatelského personálu je zapotřebí průběžně seznamovat ošetřovatelský personál s jednotlivými aspekty kulturních a komunikačních specifik jednotlivých menšin. Hlavním a důležitým poznatkem je, že ošetřující personál, i když nevládne cizím jazykem daného pacienta, je ochoten nalézt společnou řeč svým osobním a profesionálním přístupem. Součástí diplomové práce je výstup v podobě edukačního materiálu určeného pro všeobecné sestry, jež by je měl seznámit se specifiky při komunikaci s pacienty vybraných národnostních a náboženských minorit.
|
|
|
Problematika výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnickém zařízení
BRŮŽOVÁ, Daniela
V současné době se stále více setkáváme s jedinci, kteří přicházejí z jiných zemí, vyznávají jiná náboženství, mají své vlastní hodnoty a jejich kultura je od té většinové rozdílná. Tito jedinci mají svá specifika i v oblasti stravování. Pokud stojí jídlo na samotných základech Maslowovy hierarchie potřeb, jedná se o základní aspekt lidské existence. Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat jedincům kulturně specifickou péči prostřednictvím kulturně vhodných způsobů tak, aby odpovídala kulturním hodnotám, přesvědčením a životním zvyklostem jednotlivce nebo skupiny. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnických zařízeních. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn se zástupci minorit (Romové, Vietnamci, vyznavači islámu a vyznavači pravoslaví), dále se zástupci z řad všeobecných sester a nutričních terapeutů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zástupci z řad romské a vietnamské minority mají v průběhu hospitalizace minimální požadavky na stravování. Nároky vyznavačů pravoslaví jsou závislé na jejich míře dodržování půstů. Zástupci z řad vyznavačů islámu kladou na stravování v nemocničních zařízeních největší nároky. Výrazné rozdíly ve způsobu stravování lze nalézt i mezi zástupci uvnitř jedné minority. Výrazná většina probandů nebyla při hospitalizaci dotázána na stravovací specifika plynoucí z jejich kultury ani na stravovací zvyklosti jich jakožto jedinců. Toto tvrzení nám potvrdily i všeobecné sestry, kdy nám několik probandů uvedlo, že se pacientů na jejich stravovací specifika nedotazuje. Z výsledků rozhovorů se zástupci z řad všeobecných sester lze vyčíst značné nedostatky již v samotných znalostech transkulturního ošetřovatelství. Probandi z řad všeobecných sester jmenovali velice málo kultur, se kterými se v průběhu své praxe setkávají. Stejně tak bylo z rozhovorů s nutričními terapeuty patrné, že ani oni se nesetkávají s velkou kulturní rozmanitostí pacientů. Zde se nám naskytla otázka, zda je ošetřovatelská anamnéza získávána sestrami správným způsobem a zda jsou v jejím průběhu zachyceny stravovací zvyklosti pacientů. Míra spolupráce mezi všeobecnými sestrami a nutričními terapeuty byla hodnocena zástupci z obou těchto výzkumných souborů kladně. Výstupem této diplomové práce je edukační materiál určený pro sestry, který by je měl seznámit se specifiky v oblasti výživy při poskytování péče vybraným minoritám.
|
|
|
Transkulturní přístup v ošetřovatelství pohledem cizinců
MAHURSKA, Iryna
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou transkulturní péče o cizince, kteří vyhledali zdravotnickou péči v ČR. Současná problematika migrace a potřebě cizinců vycestovat do zahraničí za lepšími podmínkami pro život. Stále častěji se tak zdravotnický personál bude setkávat s poskytováním zdravotnické péče cizincům v českém zdravotnickém zařízení. Klade se tak daleko větší důraz na transkulturní ošetřovatelství a jeho aplikaci v českém zdravotnickém systému. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Kdy první část je zaměřená na teorii, definici transkulturní péče, rozdíly transkulturní a multikulturní péče, a také problematiku komunikace s cizinci při poskytování transkulturní péče. V empirické části budeme zkoumat zkušenosti cizinců s ošetřovatelskou péčí, která jim byla v ČR poskytnuta. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum, společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 cizinci, kteří se setkali se zdravotnickou péčí v ČR. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zpracovány do 2 kategorií a 2 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že cizinci jsou s péčí poskytovanou v ČR spokojeni, ale upozorňují na nedostatky ve sféře komunikace a aplikace transkulturních postupů v praxi. Dále jsme zjistili, že cizincům, kteří měli specifické požadavky, se snaží zdravotnický personál vyhovět. Bohužel se ale setkali i s nevyhověním nebo ignorací svých požadavků. Na základě získaných informací můžeme soudit, že jsou cizinci s péčí spokojeni, ale doporučují zdravotnickým pracovníkům další vzdělání v teorii transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
|
Transkulturní péče v praxi porodní asistentky na příkladu mongolských žen v ČR
Hromková, Lucie ; Hroníková, Linda (vedoucí práce) ; Vrublová, Yvetta (oponent) ; Šima, Jiří (oponent)
Disertační práce cílí na problematiku transkulturní péče v praxi porodních asistentek s konkrétním zaměřením na mongolské ženy, které aktuálně představují pátou nejpočetnější skupinu co do počtu porodů cizinců v České republice. Teoretický rámec textu tvoří kapitoly o ošetřovatelství s následnou diferenciací oboru jak s ohledem na specializovanou péči na poli gynekologie-porodnictví, tak na vydělenou subdisciplínu transkulturní ošetřovatelské péče. Nedílnou součástí teoretické části práce jsou i základní obecné informace o Mongolsku a Mongolech. Praktickou část práce reprezentuje vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl realizován v terénu prostřednictvím hloubkových rozhovorů s mongolskými ženami žijícími v České republice a majícími zkušenost s vlastním porodem v české porodnici. Cílem výzkumu bylo odkrýt možné zvláštnosti a požadavky, s nimiž se může porodní asistentka ze strany mongolských žen setkat při poskytování transkulturní péče související s těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím. Doplňující kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření mezi pražskými porodními asistentkami a byl zaměřen na zjištění informovanosti, dosavadních zkušeností a míry zájmu týkající se oblasti transkulturního ošetřovatelství. Vzhledem k faktu, že jsou předkládané...
|
host ::
RSS.